8. prosince 2007 byl kardinálem Miloslavem Vlkem požehnán náš klášter na Bílé Hoře. Iniciativa k jeho založení vzešla ze skupiny českých sester, žijících v Opatsví Przemysl v Polsku (v Čechách již téměř 100 let žádný ženský benediktinský klášter neexistoval). V roce 2003 se 3 české sestry přestěhovaly z Polska do kláštera Venio v Mnichově, jehož formu života převzaly, protože se ukázala jako nejvhodnější pro nový klášter ve velkoměstě. Díky břevnovským benediktinům, kteří dali sestrám k dispozici Poutní místo Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, a díky Komunitě Venio v Mnichově, která na sebe vzala zodpovědnost za nově založený klášter, mohl začít příběh našeho kláštera v Praze.
Od roku 973, kdy Mlada Přemyslovna založila klášter benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě (vůbec první klášter v naší zemi), se benediktinkám připisovala zásadní role při duchovním a kulturním rozvoji naší země, která byla ukončena zrušením kláštera při josefínských reformách v roce 1782. V roce 1889 založily benediktinky z Opatství Nonnberg v Salzburku klášter sv. Gabriela v Praze na Smíchově, který se pod vlivem beuronských benediktinů z kláštera v Emauzích stal vzkvétajícím klášterem vzdělaných a tvůrčích žen (především z rakouské a německé vysoké šlechty). Při vzniku republiky, v roce 1918 se ukázalo, že sestry nebyly přijaty českou společností a byly Československým státem požádány, aby se odstěhovaly do Rakouska.