Roku 1622 vypisuje arcibiskup Jan Lohelius sbírku na stavbu svatyně a v roce 1624 ve výroční den bitvy sem od chrámu sv. Víta směřuje první procesí. Ke kapli postavené na Bílé Hoře ke cti Panny Marie začínají putovat lidé z okolí. Ale v průběhu třicetileté války (1618 - 1648) je kaplička poničena švédskými vojáky a časem přeměněna v kostnici. Procesí jsou přeložena ke kostelu karmelitánů na Malé Straně stejného jména - Panna Maria Vítězná (dnes známý jako "Pražské Jezulátko"). Poničené kaple se ujímá bavorský zedník Michael Hagen, který ji na vlastní náklady opravuje a stává se zde doživotně kostelníkem. Brzo ale přichází Christian Luna a bělohorské bratrstvo, která má s kaplí větší plány. Je přistaven přesbytář a kaple je 8. 8. 1706 zasvěcena Panně Marii Vítězné. Pro hlavní oltář je roku 1708 namalována kopie "zázračného" obrazu. Poté je přistavena sakrististe se zvonicí a boční kaple, čímž získává kostel půdorys kříže. V průběhu stavby se objevují komplikace, takže je povolán mistr zvučného jména Jan Blažej Santini. Roku 1714 je stržena původní kupole a vystavěna nová vyšší. Rukopis geniálního stavitele je zřetelný také u rohových kaplí. Výmalby centrální kupole se ujímá věhlasný Kosmas Damian Asam. Fotogalerie
Kunsthistorická literatura:
Jan Royt - Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Mojmír Horyna - Stavebně historický průzkum, Štěpán Vácha - K původu a kultu milostného obrazu Panny Marie Vítězné ze Štěnovic.
Hmotová rekonstrukce
Stavebně historický vývoj